Katedrála sv. Václava se svým dvouvěžovým průčelím patří neodmyslitelně k panoramatu města. Třetí, jižní věž, vysoká přesně 100,65 metrů, je nejvyšší kostelní věží na Moravě (a druhou nejvyšší v ČR). Halové trojlodí kostela vychází z původní středověké dispozice.

Stavbu katedrály zahájil olomoucký údělný kníže Svatopluk v letech 1104–1107. Pokračoval v ní jeho syn Václav, který stavbu před svou smrtí předal biskupovi Jindřichu Zdíkovi. Ještě nedokončená stavba byla vysvěcena v roce 1131. V roce 1141 byla dokončena a stala se biskupským kostelem. Původní trojlodní románská bazilika prošla četnými úpravami a přestavbami. Po požáru v roce 1265 byla katedrála kompletně přestavěna a získala gotickou podobu.

Gotické pilíře trojlodí pocházejí ze 13. století. Rozlehlý presbytář o rozměrech 35 x 23 m vznikl jako raně barokní součást stavby. Na konci 19. století získal – ostatně jako celý interiér i exteriér stavby – novogotickou podobu. Pod presbytářem se nachází krypta přístupná dvěma postranními schodišti. Na jižní straně trojlodí je vstup do manýristické kaple sv. Stanislava. Po stranách vstupu do kaple jsou náhrobní desky z 16. a počátku 17. století. Na novogotickém oltáři při jednom z pilířů trojlodí je umístěn relikviář s ostatky sv. Jana Sarkandra (svatořečeného papežem Janem Pavlem II. v roce 1995). Dómské varhany patří k nejlepším romantickým nástrojům u nás.